Třída: ptáci, Řád:
dravci, Čeleď: kondorovití
Zeměpisné rozšíření:
střední a jižní Amerika (od Mexika po severní Argentinu)
Biotop: otevřená krajina,
hlavně podmáčené a záplavové lesnaté savany
Potrava:
zdechliny obratlovců (od ryb až
po savce), menší živá kořist
Rozměry: délka 58 – 66 cm,
rozpětí křídel 1,6 m, hmotnost 0,9 – 1,55 kg
Rozmnožování: Samice snáší
2 vejce, inkubace trvá 40 dní.
Zajímavosti:
Patří do skupiny menších, černě zbarvených kondorů. Jeho typickým znakem je
žlutá kresba na hlavě.
Žije v párech nebo malých rodinných skupinách, hnízdí nejčastěji na
stromech. Při pátrání po kořisti uplatňuje kromě zraku i svůj výtečný čich.
Vnímá i slabou koncentraci merkaptanu, který se uvolňuje při rozkladných
procesech. Stejně jako jiní kondoři využívá termiky – stoupavé proudy
teplého vzduchu, které se během dne vytvářejí podél skalních úbočí. Ty ho
vynesou do výšky, kde pak dokáže kroužit několik hodin, aniž by mávnul
křídly. Jakmile zaznamená zdechlinu, krouží nad ní. Postupně se přidávají
další kondoři menší. Jich si všímají kondoři královští, kteří sami tak
vynikající čich nemají. Ti pak silným zobákem načnou zdechlinu, a umožní tak
kondorům menší, aby se dostali k potravě. Kondoři menší hnízdí v dutinách
velkých stromů, na skalních římsách, v jeskyních nebo přímo na holé zemi.
Podobně jako jiné druhy se v horkém počasí ochlazují tak, že si nohy
potřísní trusem a močí.
(Text je citace z Lexikonu zvířat pražské ZOO) |
|